Varianta 2 - Na vodě

V druhé variantě jsem se opět snažil najít odpověď na to, jak se vypořádat se striktní linearitou parcely danou linkou nábřeží a hranou zástavby.

Koncepce

Inspirace původními mlýny a ostrovy byla v tomto případě daleko přímočařejší než ve variantě první. Využil jsem toho, že ještě před regulací nábřeží se lokalitě nazývalo Velké Benátky, a rozhodl se vodní prvek v podobě říčního regulovaného kanálu do místa vrátit.

Návrh nepředstavuje složitou změnu regulace celého nábřeží, ale vytváří krátký vodní kanál, který je v případě povodně možné na svém konci i začátku zcela uzavřít. Koncepce rovněž vytváří hypotézu, jak by mohl kanál pokračovat dále až směrem ke Karlínu, nicméně ji dále nerozvíjí, pouze pojmenovává tento potenciál. Vodní kanál v řešeném území se může v budoucnosti stát součástí tohoto většího celku, ale může zároveň fungovat zcela nezávisle. Hlavním inspiračním zdrojem byla malostranská Čertovka.

Cílem druhé varianty je vytvořit si matrici kvalitního a celostního urbanistického řešení s přibližnými objemy a funkčním členěním budov. Vnitřní fungování budov je abstrahováno do rozdělení nejdůležitějších funkcí, návazností a určení podlažnosti. programu jako celku se budu věnovat až v širším rozpracování práce.

Rozvržení programu

Návrh

Vodní kanál je navržený rovnoběžně s ulicí Lannova, hladina kanálu je ve stejné výšce jako ta říční, čili průměrně 6 - 9 metrů pod úrovní terénu parcely, dle posuzovaného místa.

Ve snížené úrovni okolo kanálu vzniká síť veřejných prostranství, ty se nacházejí 2 metry nad hladinou kanálu při běžné výšce hladiny. Vzniká tak hodnotná a měřítkově velice přívětivá dvouúrovňovost, dávající příležitost vzniku lávek, schodišť, průchodů, drobných náměstíček a plácků. Do místa je vnesen lidský rozměr. Klíčové pro návrh je propojení museí s náplavkou, nábřežím i okolní Petrskou čtvrtí. Důraz byl kladen na intuitivní prostupnost a přitom útulnou uzavřenost místa.

Práce s objemy a jejich funkce

Objem výstavního prostoru v ústí Revoluční ulice je směrem do náměstí pouze jednopodlažní (druhá úroveň je z tohoto pohledu skrytá, orientuje se směrem ke kanálu). Nízká hmota dobře komunikuje s původní historickou zástavbou.

Východně od jednopodlažního objemu se nachází subtilní vertikála depositáře, na kterou navazuje druhá, tentokrát dvoupatrová výstavní budova. Obě galerie jsou propojené v úrovni kanálu, kde se nachází foyer společný pro obě budovy. Toto místo je přístupné jednak monumentálním schodištěm vedeným převýšenou sloupovou arkádou také pak přes mostek a krytým schodištěm směrem s Petrské čtvrti. K foyer se dá samozřejmě dojít i z východu přes galerijní park.

Galerijní park je přímo propojený s náplavkou sítí rovnoměrně rozmístěných průchodů, je jakousi městskou oázou, otevřenou na jih a chráněnou od severu dvojicí bytových domů, přesto je nábřeží s tímto parkem dobře propojené. V patě těchto domů se nachází lineární podzemní parkoviště, v místě směrem do parku je možné nahradit parkovací stání jednoduchým nájemním prostorem pro různé dílny, občerstvení a podobně. Zcela na východní straně je pak prostranství uzavřeno poslední výstavní budovou, která má v tomto případě vlastní vstupní zázemí i depositář.

V přízemí všech výstavních budov se nachází provozy, které nejsou tolik choulostivé v případě povodní, přesto to nejsou provozy ryze komerční, jsou součástí galerijního provozu.